V křesťanském náboženství trojjediný bůh je jméno dané bohu kdo je viděn jako tři osoby: Bůh otec, bůh syn a bůh svatý duch.
Anglické slovo “Trinity” přijde z latiny “Trinitas”, mínit “číslo tři, trojice”. Toto abstraktní jméno je tvořeno od adjektiva trinus (tři každý, trojnásobný, trojnásobný), jak slovo unitas je abstraktní jméno tvořené od unus (jedno).
Korespondenční slovo v Řekovi zní “Τριάς” (Trias), mínit “soubor tři” nebo “číslo tři.”
První zaznamenané použití tohoto řeckého slova v křesťanské teologii bylo Theophilus Antioch v asi 170. On nemluvil o trojjediném bohu boha. On psal:
“V jako způsob také tři dny, které byly před světly, jsou druhy trojjediného boha [Τριάδος], boha, a jeho slovo, a jeho moudrost. A čtvrtý je druh muže, kdo potřebuje světlo, to tak tam smět být bůh, slovo, moudrost, muž.”
Tertullian, bohoslovec latiny, který zapsal časné třetí století, byl první používat “Trinity” “osoba” a “substance” vysvětlit to Father, syn a svatý duch jsou “jeden z esence – ne jeden z osoby.”
O století pozdnější, v 325, první rada Nicaea založila doktrínu trojjediného boha jako pravoslaví a přijala Nicene víru, která popisovala Christa jak “bůh boha, světlo světla, velmi bůh velmi bůh, zplozený, ne vyrobený, bytí jedné substance (homoousios) s Father.”