LITURGIE PŘEDEM POSVĚCENÝCH DARŮ

LITURGIE PŘEDEM POSVĚCENÝCH DARŮ

Mezi všemi liturgickými pravidly, které se vztahují na Velký půst, je jedno zvlášť důležité a představujíc osobitost pravoslaví, jeví se často jako klíč k objasnění jeho liturgické tradice. Je to pravidlo, které nedovoluje sloužení božské liturgie v průběhu obyčejných dní Velkého postu. Pravidlo hovoří jasně: za žádných okolností se božská liturgie nemůže sloužit v průběhu Velkého postu od pondělí do pátku, s jedinou výjimkou, a to pokud svátek Zvěstování Přesvaté Bohorodice připadne na jeden z těchto dnů. Přece však je na středy a pátky předepsaná zvláštní večerní bohoslužba, která je spojená s přijímáním a která se nazývá liturgie předem posvěcených darů(…)

Proč se ale potom dovoluje přijímání v postních dnech během liturgie předem posvěcených darů? Abychom odpověděli na tuto otázku, musíme si uvědomit jeden aspekt pravoslavného chápání přijímání, jeho význam pramene a povzbuzující síly našeho duchovního úsilí (…) Pokud Velký půst a postění jako takové znamenají zintenzivnění tohoto boje, je to proto, že podle Evangelia stojíme tváří tvář ďáblovi a všem jeho silám. Proto zvláště v těchto chvílích potřebujeme pomoc a sílu tohoto božského ohně. Proto je tu zvláštní velkopostní přijímání s předem posvěcenými dary, tj. dary, které byly posvěcené během Eucharistie předcházející neděle a které se ponechaly na oltáři, aby mohly být ve středu a v pátek podávané. V postních dnech se Eucharistie neslouží, protože její sloužení představuje jedno nenarušené trvání radosti, avšak nenarušená přítomnost plodů Eucharistie v Církvi nadále přetrvává. Právě tak jako „viditelný“ Kristus vstoupil na nebesa, ale neviditelně je stále přítomný ve světě, tak jako Pascha, která se slaví pouze jednou v roce, ale její paprsky osvětlují celý život Církve, tak jako Boží království má teprve přijít, ale už je mezi námi, stejně je to i s Eucharistií. Jako tajemství a oslava nebeského Království, jako svátek Církve je Eucharistie neslučitelná s postem a během Velkého postu se neslouží, jako milost a síla nebeského Království, které působí ve světě, jako naše zásoba „základního pokrmu“ a zbraň v našem duchovním boji však stojí v samotném středu postu a je skutečnou nebeskou mannou, která nás drží naživu na naší cestě po poušti Velkého postu.